Best Page

HOME

barack obama, barack obama inauguration, prezident usa, první černošský president, first black president, barack obama pictures, barack obama fotky, životopis, barack obama biography

Barack Obama životopis

Barack Obama se narodil v keňského rodině, otec Barack Hussein Obama, americká matka Stanley Ann Dunhamová (zemřela v polovině 90. let na rakovinu, vystudovala na Havajské univerzitě kulturní antropologii). Část dětství strávil v Honolulu na Havaji. Otec od rodiny záhy odešel, neboť získal stipendium na Harvardu (po studiích se vrátil do rodné Keni, kde byl činný v místní politice, pocházel z kmene Luo, zemřel při automobilové nehodě). Od svých šesti do deseti let žil v Jakartě v Indonésii se svojí matkou a nevlastním otcem Lolo Soetorem. V roce 1971 byl poslán zpět k prarodičům na Havaj, kde mohl získat lepší vzdělání. Zde se o něj starala jeho babička Madelyn Dunhamová (zemřela 2. listopadu 2008 na rakovinu). Prarodiče mu zaplatili soukromou elitní akademii Punahou School v Honolulu. Matka se rozvedla a vrátila se na Havaj. Po absolvování Punahou School si překvapivě vybral Occidental College v Los Angeles, aby si vyjasnil svůj rasový původ. Během studia (1981) přestupuje na Columbia University, kde v roce 1983 získal titul bakaláře při studiu politologie.

Po studiích pracoval v New Yorku jako komunitní pracovník. V roce 1985 po nabídce odchází do Chicaga, aby zde působil jako terénní komunitní pracovník v největší chudinské černošské čtvrti na světě Far South Side. Po smrti 1. afroamerického starosty Chicaga Harolda Washingtona, který díky právnickému vzdělání dokázal prosadit mnoho opatření pro menšiny, se rozhodl studovat na Právnické fakultě Harvardovy univerzity, kde byl zvolen prvním afroamerickým předsedou prestižního školního časopisu Harvard Law Review. Právnickou fakultu Harvardovy univerzity ukončil roku 1991 s vyznamenáním. V roce 1992 se oženil s afroamerickou právničkou Michelle Robinsonovou, se kterou se seznámil při školní praxi. Přes velké množství nabídek z renomovaných advokátních kanceláří se rozhoduje pro Miner, Barnhill&Galland, kde se zabýval pomocí minoritám a ochranou lidských práv. V letech 1993–2004 přednášel ústavní právo na Chicagské univerzitě.[1] V roce 1995 napsal svou autobiografii Sny mého otce: Příběh rasy a dědictví (Dreams from My Father: A Story of Race and Inheritence), která se v roce 2004 stala bestsellerem a její mluvená verze získala v roce 2006 cenu Grammy. V roce 2006 napsal knihu Smělost naděje: Myšlenky na uskutečnění amerického snu (The Audacity of Hope: Thoughts on Reclaiming the American Dream).

 

Roku 1997 byl poprvé Barack Obama zvolen do Senátu státu Illinois, kde sloužil až do roku 2004. V roce 2000 neúspěšně kandidoval do Sněmovny reprezentantů, když prohrál o 30 %. V roce 2003 pak oznámil svoji kandidaturu na post senátora Spojených států a začal pro něj pracovat skvělý manažer předvolebních kampaní David Axelrod, který pro něj pracoval i v prezidentské kampani. V demokratických primárkách vyhrává s 53% všech hlasů. Již tehdy používal volební heslo: "Yes, we can" ("Ano, my můžeme" - jako odpověď na snahu o změnu).

V roce 2004, na konventu Demokratické strany, přednesl hlavní projev sjezdu, díky kterému zaznamenal velký nárůst popularity, a v témže roce byl zvolen do Senátu Spojených států. Obdržel více než 70 % hlasů oproti 29 % jeho republikánského kandidáta Afroameričana Alana Keyese, což byl největší rozdíl v historii. Byl v pořadí pátým Afroameričanem, který se stal americkým senátorem, a jediným, který byl kdy zvolen prezidentem Spojených států.

V roce 2005 se v Senátu zaměřoval hlavně na záležitosti týkající se státu Illinois a byl členem výboru pro mezinárodní vztahy, s nímž navštívil Rusko, východní Evropu, Izrael a Irák.

Roku 2006 navštívil Afriku. V Keni, zemi původu svého otce, se nechal vyšetřit na HIV, aby tak propagoval prevenci a vyšetření této choroby. V Čadu se setkal s uprchlíky z Dárfúru, poté co mu Súdánem nebylo uděleno vízum, neboť kritizoval situaci v Dárfúru.

Jako člen Kongresu USA podpořil návrhy zákonů, které podporovaly větší kontrolu konvenčních zbraní a větší kontrolu využívání federálních zdrojů.

V současné době podporuje návrhy zákonů, které prosazují zpřísnění kontroly lobbistů, ale i volebních podvodů, změn klimatu, nukleárního terorismu a péče o válečné veterány.

 

Barack Obama prezidentská kandidatura

Dne 10. února 2007 ve Springfieldu v Illinois Barack Obama oficiálně oznámil, že se bude ucházet o nominaci Demokratické strany do prezidentských voleb v roce 2008. Jeho strategie byla založená na využití internetu, přes který dostal drobné finační dary od milionů občanů. Nominačního klání se pak zúčastnil spolu s dalšími kandidáty, z nichž největší podporu získala Hillary Clintonová.[4] Zvítězil především díky podpoře mladších, vzdělanějších voličů a afroameričanů (více než 90 % afroameričanů sympatizovalo s Obamou). Menší podporu měl u starších a manuálně pracujících občanů (zde o několik procentních bodů vedl v předvolebních průzkumech kandidát RS) a také u žen a katolíků.

Po posledních primárkách Demokratické strany (3. června 2008) v Jižní Dakotě a Montaně získal Barack Obama definitivně nominaci na prezidentskou kandidaturu (tedy překročil hranici potřebných 2118 delegátů), která mu byla oficiálně přidělena na srpnovém sjezdu Demokratické strany (25. - 28. srpna 2008) v Pepsi Centru v Denveru (Colorado). Stal se tak vůbec prvním oficiálním kandidátem jedné ze dvou největších stran, který nemá bílou barvu pleti.

Výběr kandidáta na viceprezidenta

Dne 23. srpna 2008 oznámil, že za kandidáta na místo viceprezidenta USA za Demokraty si vybral delawareského senátora Joe Bidena, který mj. v Senátu zastává post předsedy Výboru pro zahraniční záležitosti.

 

Barack Obama prezident

Dne 4. listopadu 2008 zvítězil v prezidentských volbách, když porazil republikánského kandidáta Johna McCaina. Po vítězství v prezidentských volbách dne 16. listopadu 2008 na křeslo senátora rezignoval. Obama se stal 43. mužem v úřadu a 44. prezidentem USA. Historicky je vůbec prvním afroamerickým prezidentem Spojených států amerických. 20. ledna složil za přítomnosti téměř dvou milionů lidí ve Washingtonu D. C. slavnostní přísahu a ujal se funkce.

Při své první cestě do Evropy počátkem dubna 2009 se nejprve zúčastnil summitu skupiny G20 v Londýn, poté summitu NATO ve Štrasburku a 4. a 5. dubna summitu USA-Evropská unie v Praze. Zde na Hradčanském náměstí přednesl projev, který se týkal převážně problematiky jaderného odzbrojování  a který vyslechlo asi 30 000 lidí.