Frekvence / Frequency
Drama / Thriller / Sci-Fi / Akční
USA, 2000, 118 min
Režie: Gregory Hoblit
Hrají: Dennis Quaid, James Caviezel, Shawn Doyle, Elizabeth Mitchell, Andre
Braugher, Noah Emmerich, Melissa Errico, Jordan Bridges, Peter MacNeill,
Michael Cera, Rocco Sisto, Jennifer Baxter
Info:
Film pojednává o mladém policistovi,
který díky časové anomálii zachrání v minulosti svého otce před jistou
smrtí, a způsobí tak tragické změny ve své přítomnosti. Čeká ho nelehký úkol
- uvést vše alespoň do relativního pořádku.
Už od konce osmdesátých let, kdy se Michael J. Fox vracel do budoucnosti,
každý dobře ví, že s časem nejsou žerty. Stačí malý zásah do pevně dané
časové kontinuity a vše se najednou odehrává úplně jinak. Policistu Johnu
Sullivanovi se něco takového povedlo. Díky atmosférické poruše se spojil se
svým dávno mrtvým otcem. Stařičká vysílačka dokázala překlenout časovou
propast třiceti let těsně před osudový den, kdy požárník Frank Sullivan
zemřel při výkonu služby. Nikdo nemůže Johnovi zazlívat, že otce varuje,
čímž mu zachrání život.Časová kontinuita je však nenávratně narušena.
Johnovi se v podvědomí objevují zbrusu nové vzpomínky na otce, který před
pár lety zemřel na rakovinu, ale bohužel i na tragickou smrt své matky,
která padla za oběť sériovému vrahovi. Někdy je zkrátka lepší nechat
minulost na pokoji. Z polovičního sirotka se tak stal sirotek úplný, před
kterým navíc stojí nelehký úkol: za pomoci mrtvého otce vypátrat úchylného
vraha dříve, než stačí zavraždit jeho matku. A atmosférická anomálie
umožňující kontakt s minulostí taky nebude trvat věčně. Byť předešlé řádky
možná vyznívají lehce zmateně, film Gregoryho Hoblita disponuje logickou
kostrou příběhu na téma, co by se stalo, kdyby se tohle nestalo. Náruživí
scifisté tak mají po Dvanácti opicích opět možnost šťourat se v časových
paradoxech, milovníci thrillerů si mohou napínat nervy při pátrání po
úchylném vrahovi a fanoušci rodinných dojáků se mohou rozplývat nad dojemným
vztahem otce a syna.Všechny žánry i obě časové roviny do sebe zapadají jako
součástky dobře naolejovaného stroje času, a kromě předvídatelného závěru se
tak Frekvenci nedá skoro nic vytknout. Ale znáte to. Nic není dokonalé -
dokonce ani čas. Stačí malá atmosférická porucha, a octnete se třeba na
začátku... zvlášť když už od konce osmdesátých let, kdy se Michael J. Fox
vracel do budoucnosti, každý dobře ví, že s časem nejsou žerty. Stačí malý
zásah do pevně dané časové kontinuity a vše se najednou.
Fotogalerie k filmu Frekvence
|